Národ

Definovat národ je jedním z největších problémů společenských věd. Koncept národa se proměňoval v čase i prostoru, historicky je za jeho zrod považován přelom 18. a 19. století - jednak období prudké industrializace, urbanizace a modernizace, jednak též éra Francouzské revoluce a následující vlny růstu národního sebeuvědomění, nacionalismu a budování národních států v Evropě i v Americe. Dnes již ve vědě převažuje názor, že národy nejsou daností, nýbrž socio-kulturně a historicky podmíněnými lidskými výtvory a politickými projekty.

V dějinách se můžeme setkat s dvojím chápáním národa. Naturalistické pojetí považuje národy za biologicky dané, rasově jednotné komunity nucené bojovat o své přežití s ostatními – nepřátelskými národy. (Vyhroceným plodem tohoto směru se stala např. nacistická ideologie.) Ve voluntaristickém pojetí jsou za pojivo národa považovány jazyk a sdílené tradice, ale též legitimní politické aspirace na sebeurčení a samosprávu. Při formování moderních idejí národa lze potom vymezit dva základní typy. Zatímco v Evropě vznikaly na základě již existujícího vědomí sounáležitosti a na základě společné kultury a dějin, v Americe a Africe šlo naopak o vytváření národů z různorodého etnického (národnostního) materiálu.

Ve vymezení jednotlivých národů můžeme rozlišovat tři různé dimenze: na kulturní úrovni je to společný jazyk či náboženství (zejména na Blízkém východě, ale i např. na Balkáně) nebo dějinná zkušenost (např. v Latinské Americe či Africe), na politické je to typ zřízení (stát, federace nebo autonomní oblast) a na úrovni psychologické jde o subjektivní vědomí sounáležitosti a příslušnosti k danému národu, což je v podstatě rozhodujícím kritériem.

Národ bychom tedy mohli definovat jako historicky podmíněný lidský výtvor, jako politický projekt reagující na prudké sociokulturní změny (industrializaci a modernizaci), jako specifický sociopolitický útvar, jako kolektivní identitu založenou na společném vědomí charakteristické sounáležitosti (vědomí „my“), jenž vyplývá ze společných dějin (často i území) a kultury – zejména jazyka, a také vůle po zachování této skupiny ve formě státu.

Naposledy změněno: Čtvrtek, 13. říjen 2011, 21.40